Historie Kovosmaltu

Historie Kovosmaltu začíná psát rokem 1906. V tomto roce si podnikatel Barok umínil, vzhledem na dobrou strategickou polohu Fiľakovo, založit tu firmu Barok a spol. a vybudovat továrnu na výrobu a smaltování nádobí.

V roce 1908 opustili továrnu první výrobky smaltovaného nádobí. V tomto čase zde bylo zaměstnáno 250 dělníků. Konkurenčním firmám se podařilo na 10 měsíců novou fabriku odstavit a továrna se nakonec stala majetkem budapešťské banky. To zajistilo dostatek financí na rozšíření sortimentu vyráběných výrobků.
V roce 1911 se dokončila slévárnu a koncem následujícího roku byla dokončena stavba nové zinkovny. Počet zaměstnanců vzrostl na 700.

Znak kohouta začal seznamovat svět o pracovitosti Fiľakovských dělníků.
První světová válka značně ovlivnila sortiment výrobků. Výroba se přeorientovala na vojenské objednávky.
V prvním poválečném roce přešel závod ze sféry maďarského kapitálu do českého.
V roce 1921 dostal název „Fiľakovská továrna na smaltované nádobí, kovové zboží a zlévárna“. Roky 1920 a 1921 byly poznamenány hospodářskou krizí. Pro nedostatek práce se propouštěly dělníci a zrušila se výroba pozinku a kamen. V dalších letech však už závod pracoval nepřetržitě.

31. prosince 1927 odkoupila závod pražská akciová společnost Sfinx a fabrika dostala nový název: „Fiľakovská továrna na smaltovaný zboží SFINX, a. s. Praha „. Této společnosti patřila až do roku 1939.

Zavedla se výroba nových typů sporáků Sfinx a Gamma, hladidel na dřevěné uhlí, plechových sudů, vah, kuchyňských strojků apod.

Závod dostával hodně objednávek i ze zahraničí, hlavně na dekorované nádoby, kterých se denně dopravovalo jeden vagón. I přesto, že v letech 1928 a 1929 se již vyskytly náznaky blížící se světové krize, Fiľakovská fabrika svou výrobu rozvíjela a zvýšila počet zaměstnanců až na 1400.
13. září 1930 továrnu navštívil T. G. Masaryk.
 

V roce 1932 se závod rozšířil o dřevozpracující provozu.
Roku 1933 zamýšleno vedení smaltárskej akciové společnosti výrobu ve Fiľakovo zastavit, odmontovat zařízení a odvést ho do Mostu (ČR). Vysvětlily to vysokými náklady na cestovní a tím, že většina produkce závodu kromě exportu jde do Čech a na Moravu. Proti tomuto rozhodnutí se postavili všichni dělníci. Po tomto nátlaku dělníků vedení akciové společnosti rozhodlo ponechat závod i nadále ve Fiľakovo a získalo zpět od státu slevu dopravního až 33%. Závod rozšířil výrobu o chromované výrobky, vodovodní armatury, koupelnové kachle, pozinkované vany, plynové a parní armatury.
V roce 1934 dosáhl stav 2000 pracujících.
Rok 1935 byl ve znamení vojenské výroby a přípravy na světovou válku.
V noci 27. července 1938 vypukl v závodě velký požár, který zničil 70% objektů.

Vedení trustu Sfinx dostalo od pojišťovny náhradu, ale i tak byla obnova bývalých patrových dílen pro nedostatek investičních prostředků nemožná.
Po nástupu fašismu a po mnichovském diktátu roce 1939 byl závod včleněn do svazku Magyar Királyi Állami Vas – acél és gépgyárak a dostal název Füleki zománc-edény – Fémárúgyár és Vasöntöde.

Výroba se zvyšovala, protože maďarský trh přímo zasypával objednávkami Filakovskou továrnu.
Rok 1940 byl poznamenán 2. světovou válkou. To se odrazilo i ve výrobním programu.
V letech 1941 – 1942 už vojenská výroba převyšovala civilní.
V letech 1943 – 1944 rapidně stoupá výroba vojenských dodávek. Počet dělníků dosahuje stav 4400. V prosinci 1944 nařizují fašisté demontáž důležitých strojů a zařízení a jejich odvoz do Německa. Vytvořeno ilegální hnutí na záchranu fabriky ukrylo důležité stroje a místo nich byly naloženy do vagónů podobné součástky ze šrotu.
Po osvobození Fiľakovo závod začal již o několik dní pracovat. První název po osvobození byl Filakovské průmyslové závody a. s., který se po znárodnění v roce 1945 změnil na „Slovenské závody na smaltovaný a železný zboží, n. p. „. Sortiment, který se začal vyrábět byl široký a počet zaměstnanců dosahuje 4000 osob.
1. července 1946 se oddělit dřevovýroba a vytváří se samostatný závod „Drevoindustria“, později „Mír“. V části Kovo zůstává pracovat 2500 zaměstnanců.
V roce 1948 se po reorganizaci československého průmyslu vytvořil národní podnik s názvem „Kovosmalt“. Závod patřil přímo pod správu Ministerstva všeobecného strojírenství.
V roce 1958 závodu prezident udělil Rad republiky za vynikající úsilí při budování Československa.
V roce 1982 byl podnik začleněn do sdružení Kovový zboží se sídlem v Trnavě (SR). Po další reorganizaci československého průmyslu se stal součástí výrobno hospodářské jednotky Omnia se sídlem v Bratislavě (SR).
 

THORMA vo Fiľakove

Po změně režimu v roce 1992 prochází výroba varných a topných zařízení do společného podniku T + O Výroba, s. r. o., což byl společný podnik THORMA a Omnie.
V roce 1994 po vystoupení Omnie ze společnosti vzniká společnost THORMASMALT, s. r. o ..
1. července 1998 nakonec přechází výrobní část pod komanditní společnost THORMA Výroba, k. s ..
V roce 2000 THORMA Výroba, k. s., zavedla systém managementu jakosti EN ISO 9002, který od roku 2003 přizpůsobila požadavkům EN ISO 9001: 2000.
Od roku 2002 má zaveden i systém environmentálního řízení podle EN ISO 14001.